STRUČNÁ HISTORIE ODBOROVÉ ORGANIZACE

FEDERACE VLAKOVÝCH ČET

1991 - 2001

 

 

Stručně úvodem

 

V roce 2001 připomínáme desáté výročí znovuobnovení činnosti odborové organizace Federace vlakových čet. Tato publikace vznikla, abychom Vám blíže ukázali dějiny Federace vlakových čet za uplynulé desetileté období, zejména to, co se ve prospěch vlakových čet podařilo vybojovat. Tato desetiletá historie je odpovědí všem pochybovačům a posměváčkům, kteří naší Federaci prorokovali brzký konec. Dnes můžeme směle říci, že Federace vlakových čet nejenom „přežila“, ale významnou měrou se podílí na zabezpečování sociálních výhod pro zaměstnance ČD a je naprosto rovnocenným a akceptovaným partnerem při kolektivním vyjednávání. Tento stručný průvodce historií Federace vlakových čet je umístěn i na našich webových stránkách na adrese :  www.fvc.cz 

 

Na vzniku této publikace o historii se podíleli :

Břetislav Prouza - vlakvedoucí ze žst. Trutnov,

Václav Baše - důchodce ze žst. Praha

a  Ladislav Hovorka - výpravčí ze žst. Bílá Třemešná.

 

Těmto kolegům chceme v úvodu poděkovat, neboť svými vzpomínkami a svou pomocí nemalou měrou přispěli vzniku této publikace o historii Federace vlakových čet.

Jak již sám název říká, tato organizace sdružuje zejména pracovníky vlakových čet, tedy průvodčí, vlakvedoucí a manipulanty (toto vše postaru a bez oněch podivných názvoslovných změn z poslední doby). Zkrátka sdružuje všechny, kteří se podílejí na práci vlakového personálu, lhostejno zda „cvakají lístky“, tedy provádí komerční odbavení cestující veřejnosti, nebo zda posunují a provádějí manipulaci s vozy v nácestných stanicích. Všechny práce jsou potřebné a důležité, neboť je při nich prováděna práce, která je službou veřejnosti, práce, kterou si zákazník zaplatil. Jsou to práce, při nichž jsou v přímém styku s cestujícími i s přepravci a kvalita jejich práce se odráží i ve spokojenosti zákazníka. Samozřejmě, sebelepší výkon služby průvodčího neodčiní v očích cestujícího mizerně postavený grafikon, znečištěné nebo netopící vozy, zpoždění vlaku, případně přeplněnou soupravu. To je však poněkud jiná stránka problému, vraťme se proto zpět k odborové práci.

 

 

Počátky odborového hnutí na železnici

 

Prvopočátky odborové organizace vlakových čet spadají do konce devadesátých let předminulého století, do doby Rakousko-Uherské monarchie, kdy vznikaly dělnické vzájemně-podpůrné spolky. Toto se samozřejmě nevyhnulo ani železnici, kde vedle Spolku strojvedoucích vznikaly i Spolek průvodčích, Železniční federace a jiné.

 

Těchto vzájemně-podpůrných spolků bylo hned několik. Byly situovány nejenom podle jednotlivých profesí, ale především podle jednotlivých drah (jako např. Buštěhradská dráha, Ústecko-teplické dráhy ap.). O vysoké spolčovací aktivitě vypovídají dostupné dobové materiály. Postupem času si tyto Spolky získávaly stále více členů a jejich hlavní činností byla sociální ochrana členů a zlepšování pracovních podmínek. Jak se dočteme z dostupných materiálů z té doby „naši dědkové“ se rovněž starali, aby jejich členové netrpěli nouzí v době nemoci.

 

Podpůrná činnost Spolků se týkala rovněž „vdov, sirotků a mrzáků, který k újmě na zdraví při výkonu služby přišli“. Jejich starostí byla i mzda za vykonanou práci a

příznivá pracovní doba. Činnost Spolků se rovněž zaměřila na zabezpečení zdravotní péče pro své členy, stejně jako na využití volného času pro rekreaci. Pro své členy vydávaly Odborové spolky i ročenky, kde vedle kalendáře byly i též důležité výňatky z předpisů dráhy a důležité body z obecných zákonů, které se dotýkaly služby zaměstnanců. Součástí ročenky byl i přehled důležitých drážních a veřejných akcí. Činnost se překlenula přes 1. světovou válku a poté již jako činnost Odborových organizací pokračovala během tzv. „První republiky“. Počátkem dvacátých let, tehdy, krátce po 1. světové válce, bylo na železnici asi 23 činných odborových spolků. Tyto odborové spolky byly profesně orientovány a sdružovaly zvlášť průvodčí nákladních vlaků, zvlášť manipulanty, vlakmistry, konduktéry ap. Jejich činnost přežila krizová 30. léta až do doby okupace, kdy byla jejich existence potlačena a činnost vládním výnosem zakázána. Po skončení války se jejich činnost již nestačila obnovit a nástup bolševika po roce 1948 definitivně odzvonil všem těmto aktivitám, neboť péče o dělnickou třídu postupně přešla pod „ochranná křídla“ všemocného ROH.

 

Údobí ROH si jistě všichni pamatujete. Byly to především rekreace, zájezdy pro vyvolené, kolekce k vánocům a ručník (či jiná drobnost) k MDŽ. Takto by se dala ve stručnosti charakterizovat tehdejší odborová práce. Pravda, starost o platy a pracovní podmínky sice byla, co nařídila všemocná strana bylo uskutečněno. Vlakové čety však byly vždy na okraji všeho zájmu - zvýšený zájem o ně byl pouze tehdy, když nebylo koho obsadit na vlak. Vlakové čety vždy byly takovou „Popelkou“. A spolu se společensko-politickými změnami v listopadu 1989 nastalo i „prozření“ železničních odborů. ROH se briskně přejmenovalo na OSŽ a úspěšně si přivlastnilo všechen odborový majetek. Jediný kdo z této situace vytěžil byla Federace strojvůdců, která navázala na svou předválečnou činnost a krátké obnovení činnosti násilně  přerušené normalizací po roce 1968. Ti co jásali, jásali předčasně. OSŽ se chovalo nadále k vlakovým četám stejně přezíravě jako jeho předchůdce.

A zde se začínají psát nové stránky dějin Federace vlakových čet. Takové Federace vlakových čet,  jak ji všichni znáte.

 

 

Rok 1991

 

Spolu s nástupem „nových pořádků“ si někteří členové vlakových čet uvědomili, že nastala doba, kdy je nutno řešit své pracovně-právní problémy vlastními silami a to prostřednictvím vlastní odborové organizace. Organizace, která nebude zvýhodňovat jiné profese na úkor vlakových čet. Té organizace, která chce právě pro vlakové čety prosadit spravedlivé ohodnocení jejich práce a zabezpečit jim dobré pracovní podmínky v jejich nelehké práci. Vždyť vlakové čety jsou právě tou „výkladní skříní“, podle níž cestující veřejnost posuzuje i kvalitu železnice, která ho přepravuje. A průvodčí nebo vlakvedoucí je zpravidla ten, na koho se cestující obrátí, když není se službami železnice spokojen, třeba při zpoždění vlaku.

 

Nespokojenost s členstvím v OSŽ, zejména v situaci, kdy odborový svaz měl hájit pracovně-právním sporu jednoho člena proti druhému členu, byla prvotním impulsem k myšlence o samostatné odborové organizaci. Několik nadšenců z Královéhradecka zahájilo jednání a prostřednictvím výzvy uspořádali přípravný sjezd Federace vlakových čet, který se uskutečnil dne 19. července 1991 ve Dvoře Králové nad Labem. Hlavními organizátory tohoto přípravného sjezdu byli Vladimír Šik, Ladislav Hovorka a Vladimír Resl. Tohoto sjezdu se zúčastnili zástupci z mnoha středisek vlakových čet (Olomouc, Bakov nad Jizerou, Trutnov, Hradec Králové, Rakovník, Most, Jičín, Karlovy Vary, Plzeň, Lovosice a další). Jako hosté se mimochodem zúčastnili i zástupci OSŽ (pánové Janáček, Dušek a Körner) a předseda FPPŽS p. Moučka. Diskuse byla velmi bouřlivá a velmi aktivně v ní vystupoval p. Kumšta (Karlovy Vary). Počáteční návrh, aby vlakové čety vytvořily samostatnou sekci v OSŽ byl podporován pány z OSŽ, většinou účastníků diskuse byl však zamítnut. Závěrem diskuse, která se snažila najít novou cestu a sjednotit názory bylo rozhodnuto o uspořádání Ustavující schůze Federace vlakových čet, která by byla samostatnou odborovou organizací, nezávislou na OSŽ. Nutno podotknout, že tato aktivita vlakových čet byla trnem v oku vedení OSŽ, neboť názory prezentované zástupci z jednotlivých středisek hrozily narušením celistvosti molochu OSŽ a tím ohrožovaly jeho vlastní existenci. Snahy pánů z OSŽ byly jednoznačné - jakýmkoliv způsobem rozmělnit snahy o odštěpení vlakových čet. Důkazem toho, že aktivitu vlakových čet nebrali na lehkou váhu je dopis p. Körnera předsedům Základních organizací, v němž upozorňuje na vznik nové odborové organizace a nařizuje kvalitou odborové práce minimalizovat nebezpečí narušení celistvosti OSŽ.

 

O dva měsíce později, 25. září 1991, se ve společenském sále Masarykova nádraží v Praze uskutečnila Ustavující schůze Federace vlakových čet. Do čela odborové organizace byl zvolen Celostátní výbor ve složení:

            Kumšta Miroslav - Karlovy Vary

            Baše Václav - Praha

            Šik Vladimír - Hradec Králové

            Kostelecký Miloslav - Jičín

            Prouza Břetislav - Trutnov

            Hromas Josef - Plzeň

            Máchal Jaroslav - Častolovice

 

Celostátní výbor byl pověřen následujícími úkoly:

- provést registraci odborové organizace Federace vlakových čet na Ministerstvu vnitra

- podle připomínek vypracovat Stanovy

- informovat prostřednictvím výzvy vlakové čety o založení Federace vlakových čet

- o vzniku Federace vlakových čet informovat přednosty žst. a vedení ČSD

- rozšířit členskou základnu

Dnem 1. listopadu 1991 vznikají první Základní organizace. Karlovy Vary, Jičín a Hradec Králové. O měsíc později jsou založeny Základní organizace Trutnov a Kopidlno.

 

Nová odborová organizace byla zaregistrována Ministerstvem vnitra pod číslem jednacím VSC/-7732/91-E a Statistickým úřadem  jí bylo přiděleno IČO 43001327. Vznik nové odborové organizace byl oznámen dopisem všem přednostům žst., v nichž se nacházely vlakové čety. Oznámení o vzniku Federace vlakových čet bylo oznámeno i Ústřednímu řediteli ČSD. Zástupci Celostátního výboru vyvolali jednání s ředitelem Pražské oblasti Ing. Hoftou, s nímž byla dohodnuta spolupráce. Při tomto jednání byla Celostátnímu výboru pro potřeby zasedání poskytnuta jednací místnost v budově Provozního oddílu v Opletalově ulici.

 

Nutno podotknout, že kolegové, kteří tvořili Celostátní výbor neměli mnoho zkušeností s touto prací a jejich odborová práce - zasedání byla spíše amatérským a přátelským posezením, při němž si vyměnili zkušenosti ze svých domovských středisek a tak při svém nadšení dělali některé chyby, které se později, s odstupem let, ukázaly jako podstatné. Nicméně, Federace vlakových čet byla založena a pomalu se začínala rozvíjet a žít svůj vlastní život.

 

 

 

Rok 1992

 

Rok 1992 byl ve znamení prvního růstu organizace. Narůstala členská základna a vznikaly nové organizace. V březnu byly založeny Základní organizace v Častolovicích a v Chlumci nad Cidlinou, o měsíc později, v dubnu, vznikají Základní organizace Šumperk a Letohrad, v květnu vzniká Základní organizace Suchdol nad Odrou a v červnu Základní organizace Kolín.

 

Podíváme-li se blíže na činnost tehdejšího Celostátního výboru nacházíme stále stejné nadšení pro činnost organizace. Financování bylo stále ještě v plenkách, výběry členských příspěvků ještě řádně nefungovaly a tak financování bylo víceméně záležitostí dobrovolných příspěvků jednotlivých členů, kteří činnost Celostátního výboru v podstatě financovali ze svých vlastních prostředků. Tento způsob financování byl však dále neudržitelný a tak bylo rozhodnuto o založení běžného účtu, na který by byly převáděny příspěvky z jednotlivých organizací a z něhož by byla činnost Celostátního výboru financována. Dne 2. února 1992 byl tedy založen účet u banky Komerční banky a.s. Od této chvíle začalo vlastně řádné, účetně evidované hospodaření. Finančních prostředků bylo sice poskrovnu, ale základní kámen byl položen a mohlo být přistoupeno k dalším krokům, které do této chvíle nebyly možné, jako například pravidelné odvody členských příspěvků na účet Celostátního výboru. Základní organizace si začaly též zakládat své běžné účty, aby bylo možno začít uskutečňovat odvody členských příspěvků prostřednictvím mzdových účtáren.

 

V závěru roku byla dislokačním výměrem přidělena Celostátnímu výboru ke stálému užívání místnost na Masarykově nádraží. Od tohoto okamžiku začal Celostátní výbor fungovat mnohem intenzivněji, než-li doposud. Zařízení, sice ne nejmodernější, ale plně funkční, bylo využíváno k intenzivní propagaci Federace vlakových čet a k seznamování členské základny s prací Celostátního výboru. Nezanedbatelná jsou samozřejmě i jednání zástupců Federace vlakových čet s ředitelem Pražské oblasti a se zástupci Ústředního ředitelství ČSD. Dalším zviditelněním Federace vlakových čet bylo získání jednoho místa v dozorčí radě Železniční zdravotní pojišťovny. Pomalu, ale jistě se Federace vlakových čet začala dostávat do povědomí nejen představitelů zaměstnavatele, ale i do povědomí zástupců ostatních odborových svazů na železnici. Se zástupci Federace vlakových čet bylo sice jednáno s despektem, ale všichni si uvědomovali, že Federace vlakových čet zastupuje svým způsobem velmi problematickou skupinu zaměstnanců, kteří mají své specifické problémy a které jsou rozhodnuti řešit.

 

 

 

Rok 1993

 

V tomto roce se opět rozrůstala členská základna. Další a další kolegové poznávali a chápali, co Federace vlakových čet znamená a jaké jsou její cíle. Vznikaly další organizace. V lednu vznikla Základní organizace Hulín, v březnu byla založena Základní organizace ve Vrchlabí a v dubnu vznikla organizace ve Veselí nad Lužnicí.

Významnou aktivitou, kterou na sebe FVČ upozornila, byla spolupráce na organizačním zajištění a spolufinancování oslav 100 let zahájení provozu na trati Solnice - Častolovice, které se uskutečnily v průběhu měsíce srpna.

Vzhledem k růstu organizace a k potřebě vyřešit mnohé vnitřní organizační záležitosti bylo rozhodnuto o uspořádání Valné hromady.

 

Valná hromada se uskutečnila dne 24. června 1993 ve velkém sále hlavního nádraží v Praze. Zúčastnilo se jí 23 delegátů ze všech existujících Základních organizací. Po nezbytných úvodních organizačních aktech přečetl p. Kumšta zprávu o činnosti organizace Federace vlakových čet. Ve své zprávě prezentoval stručný průběh vzniku a vývoje Federace vlakových čet od přípravné schůze ve Dvoře Králové přes zakládající schůzi v lokomotivním depu na Masarykově nádraží až do současnosti.

 

Seznámil přítomné s činností Celostátního výboru, zejména s ohledem na jednání a vývoj okolo Kolektivní smlouvy, s vývojem jednání v problematice mzdového zařazení vlakových čet, paušálních náhrad cestovních výdajů a procent z tržby. Další významnou činností byl podíl na jednání o otázkách železničního zdravotnictví. Nezanedbatelnou oblastí byla i jednání o otázkách bezpečnosti zaměstnanců na problémových vlacích a vyřešení přestávek na jídlo a oddech. Významnou aktivitu projevila Federace vlakových čet i v předpisové oblasti. Všechna tato jednání byla poznamenána snahou OSŽ zamezit aktivitám Federace vlakových čet. Zpráva o činnosti byla delegáty Valné hromady jednomyslně přijata. Poté přečetl p. Prouza zprávu o hospodaření. Ve své zprávě stručně seznámil přítomné se stavem hospodaření presidia a mimo jiné požádal o zrušení stávajícího běžného účtu, vzhledem k rostoucí výši poplatků v Komerční bance, a pro další činnost založit běžný účet u České spořitelny, která nabízela nesrovnatelně vstřícnější podmínky.

I tato zpráva byla všemi delegáty přijata bez výhrad včetně požadavku na zrušení běžného účtu u Komerční banky.

 

Dalším důležitým bodem Valné hromady byla změna Stanov Federace vlakových čet. Tento bod vyvolal dlouhou diskusi, po níž byly Stanovy delegáty schváleny. Jednou s důležitých změn bylo např. přejmenování Celostátního výboru na Presidium. Poté mohlo být přistoupeno k dalšímu důležitému mezníku v existenci organizace, tedy k volbě presidenta, členů presidia, předsedy Revizní komise, předsedy Rady FVČ a k volbě zástupců pro jednotlivé oblasti. Valná hromada zvolila do presidia tyto kandidáty:

president - Kumšta Miroslav (žst. Karlovy Vary)

vicepresident - Fridrich Jan (Kolín)

tajemník - Prokop Otakar (Chlumec nad Cidlinou)

hospodář - Kostelecký Miloslav (Jičín)

člen - Turčan Tibor (Veselí nad Lužnicí)

člen - Hlubíková Miloslava (Suchdol nad Odrou)

tajemník Pražské oblasti - Máchal Jaroslav (Častolovice)

tajemník Plzeňské oblasti - Kuchta Karol (Karlovy Vary)

tajemník Olomoucké oblasti - Rozehnal Karel (Hulín)

            předseda Revizní komise - Prouza Břetislav (Trutnov)

            předseda Rady FVČ - Zákravský Ota (Hradec Králové)

 

V svém usnesení Valná hromada schválila Zprávu o činnosti, Zprávu o hospodaření a Zprávu Revizní komise. Potvrdila provedenou volbu, platnost změn Stanov FVČ, Jednacího a Volebního řádu. Dále byly součástí usnesení úkoly pro nové presidium, které mělo plnit ve vztahu k vlastní členské základně v nadcházejícím období, zejména v oblasti mzdové, sociální a předpisové.

Tolik tedy stručně k průběhu Valné hromady.

V létě tohoto roku byla založena Nezávislá odborová centrála železničářů (NOC-Ž).

 

Toto uskupení mělo za úkol zaštítit méně početné odborové svazy, aby svým jednotným postojem byly schopny odolávat tlakům  zaměstnavatele. Jako členové byly v NOC-Ž FVČ, UŽZ, FPPžst a FV. Jako pozorovatelé se zasedání účastnili i zástupci FS ČR. Toto uskupení pomohlo z počátku vyřešit mnohé problémy, které vyplývaly především z nedostatečných informací. Hlavním zámyslem tohoto uskupení bylo především vzájemné předávání informací a vypracovávání jednotných stanovisek sdružených odborových centrál, neboť by tím ubylo rozporů a nejednotných postojů, které oslabovaly pozici odborových centrál před zaměstnavatelem.

 

V průběhu měsíce listopadu vyhlásil OSŽ stávkovou pohotovost k problematice režijních výhod. FVČ se však k této aktivitě nepřipojila. Zúčastnila se však následných důležitých jednání o režijních výhodách a to až na úrovni Ministerstva dopravy a spojů, jejichž výsledkem bylo uzavření dohod, které zaručovaly, že bez souhlasu odborových centrál nebudou měněny podmínky, za nichž jsou zaměstnanecké výhody poskytovány, zejména ceny cenných kupónů, rozsah výhod  a okruh zaměstnanců, jimž jsou výhody poskytovány.

Pro zkvalitnění práce presidia byly v září pořízeny telefonní záznamník a faxový přístroj. Tato zařízení umožnila jednak telefonický přenos tištěných zpráv a jednak zajistila stálou možnost zanechávání vzkazů a zpráv.

Zbytek roku byl věnován běžné agendě a zejména kolektivnímu vyjednávání za uzavření kolektivní smlouvy.

 

 

Rok 1994

 

Rok 1994 začal výrazným nárůstem členské základny a to založením Základní organizace v Jihlavě. V souladu s usnesením Valné hromady byl zrušen běžný účet u Komerční banky. Pro zkvalitnění práce byla zakoupena nová kopírka. Toto zařízení umožnilo nejenom kopírování a rozmnožování materiálů, ale i podnítilo informování členské základny vydáváním občasníku „Informační listy Federace vlakových čet“, v nichž byli členové seznamováni s činností presidia, se změnami v předpisech a s dalšími aktuálními informacemi.

V březnu vzniká Základní organizace ve Studénce a v dubnu je založena Základní organizace v Tachově.

V květnu došlo k vybavení kanceláře prvním počítačem, čímž práce získává opět poněkud jiný rozměr.

 

V této době je znát již značný útlum v práci původních zakládajících členů. Složitost a rozsah práce již začíná být nad jejich síly. Stále více se v práci presidia prosazuje vicepresident Jan Fridrich, který věnuje maximum času práci na presidiu a to i v době svého vlastního volna. Na společném zasedání presidia a Rady FVČ rezignoval na funkci tajemníka presidia Otakar Prokop. Vzhledem k dlouhodobé nemoci hospodáře presidia Miloslava Kosteleckého bylo nutno zabezpečit účetnictví presidia, proto byl do funkce hospodáře kooptován Luboš Hanák ze ZO Trutnov. Do funkce tajemníka presidia byla kooptována Zdena Černá ze ZO Studénka. Personální změny, které byly v presidiu provedeny zajistily základní chod presidia,  Kontrolní a revizní komise provedla revizi obnovené účetní evidence a hospodaření presidia. Stále však  byly shledávány závažné nedostatky v práci presidenta. Tato situace vyvrcholila na zasedání presidia 30.11.1994, kdy byl rozhodnutím presidia pozastaven výkon funkce presidenta Miroslava Kumšty, který byl následně zasedáním Rady FVČ dne 14.12.1994 ze své funkce definitivně odvolán. Současně s ním byl odvolán i tajemník Plzeňské oblasti Karol Kuchta. Výkonem funkce presidenta byl pověřen dosavadní vicepresident Jan Fridrich. Výkonem funkce vicepresidenta byl pověřen Jaroslav Máchal. Obě pověření byla stanovena na omezenou dobu a to do doby konání Valné hromady, jejíž termín byl předběžně stanoven na jaro následujícího roku.

 

 

Rok 1995

 

Počátek roku 1995 byl věnován intenzivním přípravám Valné hromady, zejména úpravě Stanov FVČ, personálním změnám ve složení presidia a přípravě na změny ve financování presidia.

 

Valná hromada se uskutečnila dne 27. dubna 1995 v kulturním sále hlavního nádraží v Praze. Zúčastnilo se jí celkově 36 delegátů. Chod Valné hromady byl však negativně poznamenán vážným úrazem presidenta Jana Fridricha, který, ačkoliv vykonal všechny přípravné práce pro uskutečnění Valné hromady, se jí sám nemohl zúčastnit. Valná hromada byla tedy vedena zbylými členy presidia, kteří se na přípravách podíleli velmi sporadicky a tím pádem se potýkali s nedostatkem informací a zkušeností.

 

Presidentovu zprávu o činnosti přečetl p. Máchal, v níž se zmínil především o skutečnosti, že FVČ je uznávána jako třetí největší odborový svaz na železnici. Dalším kladem v práci presidia je prakticky každodenní obsazení kanceláře, včetně toho, že po technické stránce je kancelář prakticky úplně vybavena. Během činnosti FVČ se podařilo vybojovat nejen kondiční pobyty pro vlakové čety osobních vlaků, ale i uhájit procenta z tržeb, podílet se na novelizaci předpisů M 36, Ok 3 a Turnusového řádu, zabezpečit přestávky na jídlo a oddech ap. Kriticky hodnotil spolupráci se Základními organizacemi, neboť presidiu nejsou (i přes mnohé výzvy) dodávány žádné náměty a podklady, které předpisy či jejich části by bylo nutno změnit. Dále se ve Zprávě zmínil o vydávání Informačních listů a o personální situaci presidia, kterou je nutno vyřešit.

 

Tajemník pí. Černá posléze přednesla zprávu o hospodaření presidia, v níž byly uvedeny všechny skutečnosti a problémy, které provázely hospodaření presidia v období od minulé Valné hromady. Zpráva se mimo jiné dotkla i nutnosti navýšit členské příspěvky, aby bylo možno zabezpečit bezproblémový chod presidia.             

Dalším důležitým bodem jednání byla změna Stanov FVČ, jejíž stěžejní částí bylo navýšení členských příspěvků. Jednání o této změně Stanov přerostlo v bouřlivou diskusi, jejímž výsledkem bylo navýšení členských příspěvků o 10,- Kč.

 

Dále byly na pořadu jednání personální změny a volba nového presidia. Presidentem Federace vlakových čet zvolila Valná hromada přímou volbou jediného kandidáta - Jana Fridricha. Do dalších funkcí byli zvoleni tito zástupci:

            vicepresident - Máchal Jaroslav (Častolovice)

            hospodář - Hanák Luboš (Trutnov)

            tajemník - Černá Zdena (Studénka)

            člen presidia - Máchalová Alena (Hradec Králové)

            člen presidia - Haumer Antonín (Veselí nad Lužnicí)

            člen presidia - Kostelecký Miloslav (Jičín)

            člen presidia - Šústal Jaroslav (Hulín)

            předseda Revizní komise - Kubena Martin (Tachov)

            předseda Rady FVČ - Fiala Petr (Letohrad)

            tajemník Pražské oblasti - člen presidia - Resl Vladimír (Hradec Králové)

            tajemník Plzeňské oblasti - člen presidia - Pech Bohuslav (Tachov)

            tajemník Olomoucké oblasti - člen presidia - Rozehnal Karel (Hulín)

 

V svém usnesení Valná hromada schválila Zprávu o činnosti, Zprávu o hospodaření a Zprávu Revizní komise. Potvrdila personální změny, platnost změny Stanov FVČ. Dále byly součástí usnesení úkoly pro nové presidium, které mělo plnit ve vztahu k vlastní členské základně v nadcházejícím období, zejména v oblasti mzdové, sociální a předpisové, vyvíjet nadále tlak na zaměstnavatele a připravit podmínky pro uvolnění jednoho placeného funkcionáře. Radě FVČ bylo uloženo zkvalitnit spolupráci s presidiem a aktivně rozšiřovat členskou základnu.

Ukončením Valné hromady bylo nutno začít pracovat nejen na plnění usnesení, ale v první řadě bylo nutno zabezpečit chod presidia po dobu dlouhodobé nemoci presidenta. Vzhledem k osobním problémům nebylo možno dočasně uvolnit vicepresidenta p. Máchala, proto se zastupování presidenta ujal p. Hanák. V závěru měsíce května podala svou rezignaci na funkci tajemníka pí. Černá z osobních důvodů. Na místo ní byla jako člen presidia kooptována pí. Hlubíková Miloslava ze Suchdolu n/Odrou.

 

Na přelomu dubna a května byla společným postupem odborových centrál na železnici iniciována jednání s vedením Českých drah a s ministerstvem dopravy a spojů, na nichž byly vysloveny požadavky na mzdové zohlednění složité práce zaměstnanců na železnici, na dodržování Kolektivní smlouvy a na zprůhlednění finančních prostředků, plynoucích z podnikatelské činnosti ČD. Všechna jednání v průběhu května byla však neúspěšná, proto byla dne 7. června všemi odborovými svazy na železnici vyhlášena stávková pohotovost na protest proti:

- dlouhodobému nedostatečnému řešení problémů železniční dopravy v rámci dopravní politiky státu

- neefektivnímu postupu transformačních kroků, neefektivnímu hospodaření a nedůstojnému ohodnocení práce zaměstnanců

- nekompetentnosti stávajícího vedení ČD a nedostatečnému řešení personální a sociální politiky

- neřešení těchto problémů, na něž je již dlouhodobě poukazováno

 

Následovala série dalších neúspěšných jednání na úrovni generálního ředitele a ministra dopravy a spojů, která vyvrcholila dne 15.6., kdy všechny odborové svazy vyhlásily časově neomezenou stávku počínaje dnem 21.6.1995. Reakcí na toto prohlášení odborových centrál bylo odvolání generálního ředitele Ing. Šípa, na jehož místo byl jmenován Ing. Bazala. Na den 18.6. bylo svoláno jednání, na němž bylo přislíbeno snížení objemu smluvních mezd a přerozdělení mzdových prostředků tak, aby bylo možno pro vyčleněné profese přerozdělit cca 400 mil. Kč. Odborové svazy kladně kvitovaly tento vstřícný krok, nebyly však řešeny ostatní související problémy, proto nebyla hrozba stávky odvolána.      Jako vstřícný krok však centrály mění vyhlášení časově neomezené stávky na stávku výstražnou v trvání 24 hodin. Snahou vládních kruhů bylo rozbít jednotu odborových centrál. Dne 20. června v ranních hodinách informovala masmédia o separátní schůzce presidenta FS ČR s představiteli vlády. Potvrzením této zprávy bylo odstoupení FS ČR a FV od požadavků ostatních odborových centrál. Na podkladě této skutečnosti se ostatní odborové centrály vrátily zpět k původní variantě - k časově neomezené stávce.

 

V odpoledních hodinách 20. června se uskutečnilo závěrečné jednání s ministrem dopravy a spojů PhDr. Stráským. Výsledkem jednání byly následující dohody:

- nad rámec platné Kolektivní smlouvy bude do mzdových prostředků přiděleno dalších nejméně 420 mil. Kč

- tyto prostředky budou diferencovaně použity ke zvýšení mezd zaměstnanců

- bude vytvořena pracovní skupina pro neplošné rozdělení těchto prostředků

- zastavení dosavadních transformačních kroků a zpracování nového transformačního projektu ČD

 

Na podkladě této dohody v 19,15 hodin odvolaly odborové centrály chystanou stávku.

Stávková aktivita měla za následek i žalobu podanou na Federaci vlakových čet, kterou však obvodní soud pro Prahu 3 zamítl jako neodůvodněnou.

V červenci se Federace vlakových čet pokusila iniciovat jednání o radiovém zabezpečení vlakových čet a strojvedoucích na železnici. Tato aktivita byla vyvolána těžkou železniční nehodou u obce Krouna. Snaha Federace vlakových čet však nebyla úspěšná, neboť zaměstnavatel argumentoval nedostatkem finančních prostředků. Federace vlakových čet se proto dopisem k této problematice obrátila na ministra dopravy a na parlament ČR. Ani tento krok však nebyl úspěšný.

 

V tomto měsíci se uskutečnilo jednání k trvalému uvolnění presidenta p. Fridricha pro práci v presidiu. Výsledkem bylo jeho uvolnění počínaje dnem 1. srpna 1995. I toto byl důležitý mezník v existenci Federace vlakových čet.

Pokračovalo i rozšiřování členské základny. Dnem 1. června byla založena ZO Planá u Mariánských Lázní a  1. srpnem vzniká ZO v Děčíně.

 

V průběhu měsíců července a srpna se uskutečnila jednání k rozdělení tzv. I. profesní odměny, neboli rozdělení mzdových prostředků navýšených v důsledku stávkové aktivity. Jednání byla náročná, každá profese se snažila získat co největší podíl. Výsledkem bylo navýšení mezd zaměstnanců, přičemž částka navýšení mezd u vlakových čet byla přibližně  740,- Kč měsíčně v první fázi (profesní odměna I.) a 331,- Kč ve fázi druhé (profesní odměna II.).

Dne 4.10.1995 proběhlo společné zasedání presidia a Rady FVČ, na němž byla dnem 5.10.1995 odvolána stávková pohotovost FVČ. Toto zasedání bylo nuceno řešit i personální otázku a to rezignaci p. Fialy na funkci předsedy Rady FVČ z osobních důvodů. Na jeho místo byl Radou FVČ zvolen p. Mařinec Vladimír (Kolín).

 

Další společné zasedání presidia a Rady FVČ se uskutečnilo 29.11.1995, kde bylo nutno řešit další personální otázky. Rada odvolala z funkce předsedu Revizní komise p. Kubenu a na jeho místo kooptovala p. Kuruce Oldřicha (Jičín). Z postu tajemníka Olomoucké oblasti byl Radou FVČ odvolán p. Rozehnal a z funkce člena presidia byl odvolán p. Šústal. Na uvolněné místo člena presidia byl Radou FVČ kooptován p. Novotný Pavel (Děčín), místo tajemníka Olomoucké oblasti zůstalo prozatím neobsazeno.

 

Dalším důležitým mezníkem v práci FVČ byla trvalá účast zástupce v Komisi pro posuzování stejnokrojů prostředků OOPP. Byla iniciována nutnost změny již nevyhovujících stejnokrojů a další úpravy pro letní období (např. letní čepice ap.).

Závěr tohoto rušného roku byl věnován plně kolektivnímu vyjednávání za Kolektivní smlouvu pro rok 1996. Prioritou snahy vyjednavačů byl především mzdový nárůst, optimalizace pracovní doby, Turnusový řád, mzdový řád a dovolená na zotavenou. Snaha vyjednavačů nevyšla naprázdno a Kolektivní smlouva pro rok 1996 byla úspěšně uzavřena a rozdíly ve mzdovém tarifu mezi rokem 1995 a rokem následujícím byly viditelné.

 

V tomto roce ustala ve své činnosti i NOC-Ž. Nejednost odborových svazů při stávkové pohotovosti a neochota spolupracovat byly příčinou nefunkčnosti tohoto uskupení. Stanoviska a zpracovávání odpovědí na návrhy zaměstnavatele prováděla prakticky pouze FVČ, ostatní svazy se pouze „vezly“ a proto spolupráce v rámci NOC-Ž prakticky zanikla.

 

Další změnou, která následně výrazně ovlivnila činnost nejenom FVČ, ale všech odborových svazů byla novelizace Vyhlášky 210/1989 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. V důsledku této novelizace byly nuceny všechny odborové organizace přehodnotit své hospodaření, zejména ve vztahu k zastupování zaměstnanců, kteří nebyli odborově organizováni.

 

 

 

Rok 1996

 

Počátkem roku byl presidiu tlumočen požadavek ČD na vyklizení prostor na Masarykově nádraží. Jako náhradní prostory byly určeny bývalé sociální prostory na Wilsonově nádraží u tzv. Žižkovské brány. FVČ podmínila přestěhování požadavkem stavebních úprav.

 

Pro zlepšení práce Základních organizací bylo koncem ledna uspořádáno školení předsedů a pokladníků ZO, bohužel s minimální účastí.

Dalším významným mezníkem v činnosti Federace vlakových čet bylo zřízení uvolněné funkce Inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro financování této činnosti byla v dubnu uzavřena dotační smlouva s Ministerstvem financí ČR. V návaznosti na tuto smlouvu byl otevřen u České spořitelny podúčet pro zúčtování dotačních prostředků.

 

Ve dnech 14. a 15. května se uskutečnilo první společné výjezdní zasedání presidia a Rady FVČ v rekreačním středisku  Podháj ve Vesci pod Kozákovem, čímž započala dlouhodobá spolupráce s majitelem tohoto střediska. Na tomto výjezdním zasedání byly řešeny především personální otázky. Pro funkci Inspektora BOZP byla dnem 1.5.1996 kooptována za člena presidia sl. Kinclerová Lada (Tachov) a ve smyslu příslušné vyhlášky trvale uvolněna pro práci. Dále Rada pro nefunkčnost odvolala celou Revizní komisi a současně kooptovala novou ve složení Prokop Otakar (Chlumec n/C.) - předseda, Baše Václav (Praha) a  Hubáčková Marie (Hr. Králové) - členové. Dalším bodem byla úprava Stanov FVČ, Jednacího řádu a Zásad pro hospodaření. Tato novelizace se však i přes veškerou snahu jevila jako nedostatečná vzhledem ke strukturálním změnám na ČD, proto byl na závěr vznesen úkol připravit a uspořádat na podzim mimořádnou Valnou hromadu, která by projednala kompletní změnu Stanov a vnitřních předpisů FVČ. V dalších bodech jednání byly projednány předložené návrhy změny předpisu ČD D 43, Pracovního řádu ČD a novela Opatření k občerstvení za ztížených povětrnostních podmínek.

Rozšiřování členské základny pokračovalo založením dalších Základních organizací. Dnem 1.května vznikla Základní organizace v České Lípě a od 1.července působila Základní organizace v Poběžovicích.

 

V květnu a červnu se zástupci FVČ zúčastnili výjezdních jednání v Chřibské k zásadním změnám předpisů ČD D2 a ČD D1.

V průběhu měsíce června byly konečně dokončeny úpravy nových prostor na Wilsonově nádraží a presidiu byl předán dislokační výměr. Na podkladě těchto skutečností bylo veškeré zařízení a agenda přestěhována z Masarykova nádraží do nových prostor.

 

Časový prostor od výjezdního zasedání byl především věnován přípravě podzimní Valné hromady, zejména návrhu nových Stanov a ostatních vnitřních předpisů FVČ. Mimořádná Valná hromada byla svolána na den 10. října do Vesce pod Kozákovem. Tohoto zasedání se zúčastnilo 37 delegátů ze všech organizací. Ve Zprávě o činnosti seznámil president p. Fridrich přítomné s aktivitami FVČ od minulé Valné hromady (trvalé uvolnění presidenta pro práci - zajištění operativnosti pro jednání, profesní příplatek, úspěchy dosažené kolektivním vyjednáváním, kondiční pobyty pro osobní vlakové čety, příplatek na čištění uniforem, spolupráce na úpravách předpisů KC 1, Ok 3 a Hf 3,  zastavení novelizace D 2, spolupráce na tvorbě Opatření o občerstvení, spolupráce na Sociálním programu péče o zaměstnance, získání dotace MF na činnost I-BOZP ap.). Ve zprávě rovněž zdůraznil společenské aktivity FVČ, např. organizační spolupráce na Plese  železničářů, kontakty se železničáři z Belgie, Francie a Švýcarska, organizační spolupráce na soutěži o nejsympatičtější průvodčí ap. Kriticky se vyjádřil s činnosti práci některých členů presidia a ke spolupráci Základních organizací, které nedávají dostatečné podklady pro jednání se zaměstnavatelem o neplnění Kolektivní smlouvy či nedodržování jiných předpisů či Opatření. Poté následovala Zpráva o hospodaření, přednesená hospodářem p. Hanákem, v níž seznámil přítomné s hospodaření presidia za uplynulé období a předložil rozpočty na další období. Kriticky poukázal na nekázeň ZO v odvodech členských příspěvků. Dalším bodem byla Zpráva revizní komise, kterou přednesl její předseda p. Prokop.

 

V následujícím čase se Valná hromada zabývala projednáváním nových Stanov a vnitřních předpisů. Jednou ze závažných změn Stanov bylo ustanovení, že členem Federace vlakových čet se mohou stát i zaměstnanci jiných profesí. Tato změna byla vyvolána především organizačními změnami na ČD. Po dlouhé diskusi byly předložené návrhy s drobnými úpravami jednomyslně schváleny. Poté byla uskutečněna volba nových funkcionářů FVČ.

 

Valná hromada schválila tyto kandidáty pro následující funkce:

president - Jan Fridrich (Kolín)

vicepresident - Kostelecký Miloslav st. (Jičín)

tajemník - Beneš Šimon (Poběžovice)

tajemník pro hospodaření - Hanák Luboš (Trutnov)

člen presidia, I-BOZP - Kinclerová Lada (Tachov)

člen presidia - Máchal Jaroslav (Častolovice)

člen presidia - Kostelecký Miloslav ml. (Jičín)

člen presidia - Peřina Bedřich (Šumperk)

člen presidia regionální tajemník OPŘ Plzeň - Pech Bohuslav (Tachov)

člen presidia regionální tajemník OPŘ Hr. Králové - Resl Vladimír (Hr. Králové)

člen presidia, regionální tajemník OPŘ Č. Budějovice - Haumer Antonín

regionální tajemník OPŘ Praha - Gallischek Pavel (Praha)

regionální tajemník OPŘ Ústí n/Lab. - Novotný Pavel (Děčín)

regionální tajemník OPŘ Č. Třebová - Mařinec Vladimír

regionální tajemník OPŘ Brno - Jakoubek František (Jihlava)

regionální tajemník OPŘ Olomouc - Desnica Dušan (Šumperk)

regionální tajemník OPŘ Ostrava - Hlubíková Miloslava (Suchdol n/O.)

předseda Nejvyšší revizní komise - Prokop Otakar (Chlumec n/C.)

člen Nejvyšší revizní komise - Kohoutová Anna (Č. Lípa)

člen Nejvyšší revizní komise - Baše Václav (Praha)

předseda Rady FVČ - Mařinec Vladimír (Kolín)

 

Ve svém usnesení Valná hromada schválila přednesené Zprávy, změny Stanov a vnitřních předpisů, Rozpočet hospodaření a potvrdila volby jednotlivých kandidátů. Z usnesení vyplynuly i další úkoly - tlak na zaměstnavatele ve mzdové a sociální oblasti, další propagace FVČ a spolupráce s ostatními odborovými svazy pro rozšiřování členské základny a zkvalitnění spolupráce ZO s presidiem.

Krátce po Valné hromadě bylo vyvoláno kolektivní vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy pro rok 1997. Toto jednání bylo provázeno neústupností obou zúčastněných stran, velice obtížně se hledaly kompromisy a výsledkem byla skutečnost, že Kolektivní smlouva nebyla do 31.12. uzavřena. Kolektivní vyjednávání mělo pokračovat počátkem následujícího roku s tím, že platnost stávající kolektivní smlouvy byla prodloužena do 31.3.1997.

 

 

 

Rok 1997

 

Počátek roku byl poznamenán nervozitou z kolektivního vyjednávání, které se ocitlo na mrtvém bodu. V patové situaci se rovněž ocitlo jednání odborových centrál se zaměstnavatelem o 1. změně Kolektivní smlouvy, která měla vyřešit mzdový nárůst vzhledem k inflaci. Protože již po několikáté nedošlo k dohodě a obě strany byly neústupné ve svých postojích bylo v souladu se Zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání požádáno Ministerstvo práce a sociálních věcí o určení zprostředkovatele pro vyřešení této situace.

 

Současně v té době probíhala naprosto neúspěšná jednání, v nichž se odborové centrály snažily působit na vedení ČD a na vládní instituce, aby byly řešeny problémy nekoncepčnosti dopravní politiky, nehospodárnosti, nesystémových kroků a kritického stavu tratí, vozového parku a majetku ČD, které byly obsaženy v prohlášení OSŽ ze dne 9.12.1996.

 

Dne 30. ledna 1997 se v Praze uskutečnilo mimořádné zasedání Rady FVČ, na níž byli zúčastnění delegáti seznámeni se situací. Ve výsledném usnesení byly uděleny potřebné  pravomoci, které presidium opravňovaly k potřebným kroků vyplývajícím ze situace, případně i k vyhlášení stávky.

 

Celá situace vyvrcholila dne 2. února 1997, kdy ústředí OSŽ vyhlásilo 48 hodinovou stávku, která měla být, při neřešení dané problematiky, prodlužována vždy o 24 hodin. Federace vlakových čet se k vyhlášené stávce neprodleně připojila, stejně jako Federace provozních pracovníků a později i Unie železničních zaměstnanců. Od stávky se naprosto distancovala Federace strojvůdců a Federace vozmistrů. Stávka ochromila železniční dopravu v celém státě a to téměř na celý týden. Jedním z nejsilnějších aspektů byl negativní postoj části veřejnosti a zejména masmédií, která desinformacemi zásadním způsobem ovlivňovala smýšlení veřejnosti. Ze strany vedení ČD bylo zaměstnancům nepokrytě vyhrožováno propouštěním a jinými sankcemi. Nutno s uspokojením konstatovat, že málokdo povolil a drtivá většina stávkujících kolegů vytrvala ve svém postoji, čímž pomohli dovést stávku ke zdárnému konci. V průběhu stávky bylo 24 hodin v pohotovosti osazenstvo presidia, které koordinovalo stávkující kolegy, shromažďovalo informace a bylo v neustálém kontaktu s ostatními odborovými svazy. Během stávky se uskutečnila řada jednání s vedením ČD i s představiteli vlády. Tato jednání vyvrcholila 8. února 1997 ve večerních hodinách, kdy představitelé OSŽ spolu s představiteli vlády podepsali garantovanou dohodu o ukončení stávky. Ve 23,59 hod. byla oficiálně stávka ukončena.

 

K 19.2.1997 oznámila ze závažných osobních důvodů svou rezignaci sl. Kinclerová, která byla trvale uvolněna pro funkci I-BOZP. Pro tuto funkci byl dnem 1.3.1997 trvale uvolněn p. Hanák Luboš (Trutnov).

Důsledky stávky se projevily rovněž v nárůstu členské základny. Počátkem ledna vznikla ZO Brno a 8.6. byla založena ZO Praha. Stávkové události se promítly i do kolektivního vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy pro rok 1997, které probíhalo v měsíci březnu. Zkušenosti z právě proběhlé stávky umožnily odborářům zatlačit zaměstnavatele do defenzívy a proto byla 28. března Kolektivní smlouva pro rok 1997 uzavřena a to s výrazným mzdovým nárůstem a jinými sociálními jistotami pro zaměstnance.

 

Duben a část měsíce května byl věnován složitým jednáním o Sborníku prací. Ani na těchto jednáních nedošlo k dohodě, zejména pro odmítavý postoj Federace strojvůdců. Sborník prací byl následně vydán v pravomoci generálního ředitele bez dohody s odborovými svazy, mimo Kolektivní smlouvu.

V průběhu měsíce května se FVČ zúčastnila jednání o závěrečné podobě předpisu ČD D3. Vzhledem k předchozím jednáním a k postoji zaměstnavatele nebylo možno již nic změnit a dopravní povinnosti byly plně přeneseny na strojvedoucí.

 

Dne 10.6.1997 se uskutečnilo řádné zasedání Rady FVČ, které mělo na programu několik závažných bodů. Jednak to bylo zhodnocení proběhlé stávky a jednak to byly personální otázky. P. Gallischek podal rezignaci na funkci regionálního tajemníka OPŘ Praha a p. Kostelecký ml. rezignoval na funkci člena presidia. Do funkce člena presidia byl kooptován p. Vyvlečka Jan (Jihlava), místo regionálního tajemníka OPŘ Praha zůstalo neobsazeno s tím, že povinnosti ve vztahu k řediteli OPŘ bude vykonávat presidium. Dále se Rada zabývala návrhem na uspořádání rekreačních pobytů, které by byly uspořádány ve spolupráci s ČD. Dalším bodem jednání byl návrh na objednání pracovních diářů pro rok 1998 s logem FVČ. Návrhy byly přijaty a presidium bylo pověřeno příslušnými jednáními. Zasedání Rady se rovněž zabývalo návrhem Sociálního programu pro členy FVČ. K tomuto programu byla uspořádána mezi členy FVČ anketa. Na podkladě výsledků ankety a pro nezájem členské základny byl návrh Sociálního programu Radou zamítnut.

 

V průběhu měsíce června započala přípravná jednání presidenta k uspořádání zimních rekreačních pobytů pro zaměstnance ČD a jejich rodinné příslušníky, které by byly garantovány dotační smlouvou s ČD. Jedním z míst, která byla pro tento účel vytypována byly Krkonoše - penzion Svatý Hubert a Lysečinská bouda. Jednání byla úspěšná a podmínky pro zimní rekreace byly připraveny.

V červenci 1997 byl v důsledku katastrofálních povodní na Moravě uspořádán letní azylový pobyt pro děti ze zaplavených oblastí. Místo pobytu bylo vytypováno - Lysečinská bouda v Krkonoších a neprodleně bylo jednáno s majitelem. Po uzavření příslušných smluv s majitelem a s ČD o financování tohoto projektu byly uspořádány dva pobytové čtrnáctidenní turnusy pro děti, které byly dopraveny zvláštním autobusem. Starost nad dětmi si jako vedoucí vzal na svá bedra p. Jakoubek František (Jihlava) a posléze i p. Lasovský Robert (Praha).

 

Podzimní zasedání Rady FVČ, které se uskutečnilo 25.9.1997 řešilo opět mimo jiné personální otázky. Za odvolaného p. Mařince byl zvolen předsedou Rady p. Benda Robert (Hr. Králové) a za člena presidia byla kooptována pí. Bartošová Ilona (Kolín). Součástí programu bylo vytypování ZO, kde budou působit inspektoři BOZP, kteří budou členy Komise pro dohled nad BOZP.

 

Dne 28.9.1997 došlo k nepříjemné události a to k vyloupení prostor presidia. Bylo odcizeno prakticky veškeré zařízení včetně hotovosti v pokladně. Celková škoda byla vyčíslena přibližně na 111 000,- Kč. Policejní vyšetřování nepřineslo žádné výsledky a pro zajištění funkčnosti presidia bylo nutno zakoupit zařízení nové. Vyloupení bylo uznáno jako pojistná událost a tehdejší pojišťovnou Morava byly učiněny kroky k likvidaci události.

 

Dnem 6.11.1997 se FVČ smluvně připojila k programu Odborové zásobovací služby. Tento program zajišťoval pro členy FVČ zvýhodněné nákupní podmínky tzv. bílé elektroniky.

 

V té době již běželo na plné obrátky kolektivní vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy pro rok 1998. Kolektivní smlouvu však bylo nutno uzavřít do konce roku, neboť Kolektivní smlouva pro rok 1997 obsahovala podmínku, že její platnost trvá pouze do 31.12.1997. Závěrečný maratón jednání skončil 31.12.1997 ve 1,05 hod. ráno, kdy byla ustanovení Kolektivní smlouvy dohodnuta a následně ve 12,00 hod. byla Kolektivní smlouva pro rok 1998 zúčastněnými stranami podepsána. Dosažené výsledky sice nebyly tak výrazné jako v březnu, ale není možno mluvit o neúspěchu. Byl nasmlouván příznivý mzdový nárůst, týden dovolené navíc, rozšíření KOP a smluvní příslib tvorby nového mzdového řádu.

 

 

 

Rok 1998

 

Čas počátkem roku byl vyplněn především zajišťováním zimní rekreace v Krkonoších.

V únoru byly uspořádány školící semináře pro předsedy, pokladníky a členy Komise pro dohled nad BOZP. Na těchto seminářích byla projednávána problematika nové Kolektivní smlouvy, Zákoníku práce a jiných souvisejících předpisů, účetní a daňová problematika a v neposlední řadě i problematika FKSP. Bezpečnosti práce a veřejným bezpečnostním prověrkám byla věnována zvláštní kapitola jednání.

 

V důsledku reorganizačních změn na ČD došlo ke sloučení Základních organizací Poběžovice a Tachov. V únoru rezignovali na svou funkci p. Beneš (odchod na vojenskou základní službu) a p. Prokop. V dubnu byla založena Základní organizace Valašské Meziříčí. Na březnovém společném zasedání presidia a Rady FVČ byla pí. Bartošová Ilona kooptována do funkce tajemníka presidia a p. Baše Václav do funkce předsedy Nejvyšší revizní komise.

 

Během měsíců května a června probíhala jednání komise pro tvorbu nového Mzdového řádu, kterých se aktivně zúčastnili i zástupci FVČ. Nutno podotknout, že jednou z příčin stálých střetů se zástupci FS ČR při jednání o mzdovém řádu byly odměny za zabránění úniku tržeb pro vlakové čety.

 

V červnu reprezentovalo mužstvo ZO Kolín na mezinárodním turnaji železničářů v malé kopané pořádaném UŽZ, na němž se FVČ aktivně podílela organizačním zajištění. Tento turnaj se uskutečnil v Praze ve sportovním areálu Policejní akademie a zúčastnila se ho mužstva železničářů OSŽ, UŽZ a sportovní týmy z Francie, Švýcarska, Belgie, Slovenska a Chorvatska.

Vzhledem k úspěchu zimní rekreace bylo rozhodnuto uspořádat v Krkonoších i letní rekreace a zimní rekreační pobyty rozšířit o střediska v Beskydech a to v hotelu Pokrok a v horské chatě Na Baraní.

 

Veškerý zbylý čas byl (mimo běžné práce) věnován přípravě Valné hromady, která se uskutečnila ve dnech 21. a 22.10.1998 ve středisku Podháj ve Vesci pod Kozákovem.

 

Této Valné hromady se zúčastnilo 27 delegátů. Po úvodních formalitách přednesl president p. Fridrich svou zprávu o činnosti, v níž zhodnotil uplynulé období. Kriticky poukázal na kvalitu práce některých členů presidia, kriticky zhodnotil spolupráci se Základními organizacemi a to nejenom ve vztahu k presidiu, ale i ve vztahu k regionálním tajemníkům. Kladně zhodnotil to co se podařilo - práce na předpisech a na Sborníku prací, v oblasti kolektivního vyjednávání, nové uniformy, bezpečnost práce, Směrnice pro občerstvení a jiné. Poukázal  na negativní jev a to nezodpovědnost volených zástupců, jejich častou migraci v presidiu, která zásadním způsobem snižuje jeho akceschopnost a tím zhoršuje práci ostatním členů. Na závěr poděkoval všem členů FVČ za jejich výborné chování a neústupný postoj ve stávce. Poté seznámil tajemník pro hospodaření p. Hanák přítomné se stavem hospodaření a s rozpočtem hospodaření presidia na další dva roky. Dalším důležitým bodem jednání byly návrhy změn Stanov a vnitřních předpisů, které byly po dlouhé diskusi s úpravami schváleny. Jednou z důležitých změn bylo prodloužení volebního období na 4 roky a navýšení členských příspěvků. Další důležitou změnou, která byla projednána byla možnost strhávání členských příspěvků a odvod presidiu prostřednictvím MÚS, čímž se jednak zabezpečil pravidelný odvod presidiu a jednak se odlehčila práce pokladníkům na ZO.

 

Dále přišly na pořad jednání personální změny a volby kandidátů do jednotlivých funkcí.

 

Zvoleni byli tito kandidáti:

president - Fridrich Jan (Kolín)

vicepresident - Šteklein Petr (Brno)

tajemník presidia - Bartošová Ilona (Kolín)

tajemník pro hospodaření - Hanák Luboš (Trutnov)

člen presidia - Machálková Zdena (Šumperk)

člen presidia - Vyvlečka Jan (Jihlava)

člen presidia - Salák Vladimír (Chlumec nad Cidlinou)

člen presidia - Zubíček Zdeněk (Valašské Meziříčí)

člen presidia - Haumer Antonín (Veselí nad Lužnicí)

reg. tajemník OPŘ Praha - Resl Vladimír (Hradec Králové)

reg. tajemník OPŘ Plzeň - Pech Bohuslav (Tachov)

reg. tajemník OPŘ Ústí n/L. - Viola Jan (Děčín)

reg. tajemník OPŘ Ostrava - Hlubíková Miloslava (Suchdol nad Odrou)

reg. tajemník OPŘ Brno - Chludil Marcel (Brno)

předseda Rady FVČ - Benda Robert (Hradec Králové)

předseda NRK - Baše Václav

 

Vzhledem k tomu, že se přiblížil čas kolektivního vyjednávání, bylo nutno určit vyjednavače FVČ. Usnesením Valné Hromady byli zvoleni president p. Fridrich a vicepresident p. Šteklein.

 

Ve svém usnesení Valná hromada schválila mimo jiné změny Stanov a vnitřních předpisů FVČ, potvrdila volbu kandidátů do jejich funkcí a schválila uvolnění p. Štekleina pro kolektivní vyjednávání. Vzhledem ke složitosti agendy s pořádáním rekreací byl vytvořen počítačový program, který umožnil snadnější operaci s daty účastníků. Tento program byl nabídnut zaměstnavateli a ostatním odborovým centrálám, z nichž projevila zájem pouze UŽZ, která jej začala využívat.

Kolektivní vyjednávání bylo tento rok velmi náročné a to nejenom vzhledem k obsažnosti jednání, ale i časově, neboť souběžně pracovalo několik pracovních skupin, které se zabývaly problematikou jednotlivých kapitol připravované Kolektivní smlouvy. Snaha obou stran byla korunována úspěchem, neboť kolektivní smlouva byla již 18. prosince podepsána se zárukou mzdového nárůstu a dalších příznivých sociálních výhod. Výraznou změnou pro vlakové čety bylo prosazení nové Směrnice o občerstvení, která zabezpečovala vlakovým a lokomotivní četám občerstvení balenou vodou i s případnou donáškou k vlaku. Pro vlakové čety byly rovněž prosazeny mobilní telefony, které měly být prvkem zvyšujícím bezpečnost vlakových čet a cestující. Tímto se začala postupně zúročovat jednání z roku 1995, kdy snahou FVČ bylo vybavit vlakové čety komunikačními prostředky.

 

 

 

Rok 1999

 

V tomto roce bylo pro jednání Rady učiněno závažné rozhodnutí. Jednání Rady se začala uskutečňovat odděleně od zasedání presidia. Toto opatření zajistilo nezávislost rozhodování Rady a její zasedání nebyla tak časově náročná.    

 

Privatizace rekreačních středisek v Krkonoších zapříčinila nutnost hledat nové objekty pro uspořádání rekreačních pobytů. Pro letní rekreace byly uzavřeny smlouvy ve střediscích Světlo v Jizerských horách a Podháj v Českém ráji, které byly posléze rozšířeny ještě na silvestrovské pobyty. Pro zimní rekreace byla uzavřena smlouva v hotelu Pokrok v Beskydech. Program pro zpracování rekreací zakoupila FV a OSŽ.

Rozšiřování členské základny pokračovalo v tomto roce založením Základní organizace v Opavě (24. březen), ve Veselí nad Moravou (14. červen) a v Nymburce (7. září).

 

V tomto roce se FVČ podílela finančně a organizačně na uspořádání sportovních akcí ve spolupráci s UŽZ a FV. V květnu byl uspořádán turnaj v kopané v Račicích. V červenci se společné mužstvo zúčastnilo v rámci mezinárodních soutěží turnaje v malé kopané železničářů ve švýcarské Basileji. FVČ se podílela účastí dvou hráčů (p. Barák z Brna a p. Sedlář ze Šumperka) a organizačním zabezpečením. Na podzim uspořádala FVČ samostatně turnaj v malé kopané v Českém ráji v Sekerkových Loučkách. I přes nepřízeň počasí a nedostatečné zázemí se turnaj vydařil.

 

 

V tomto roce se začala i rozvíjet širší spolupráce na úrovních OPŘ, kdy některé regionální Rady organizovaly kulturně-sportovní akce pro své členy. Byly to výlety a zájezdy za zajímavostmi, horské pochody, uspořádání dětského dne ap.

V průběhu měsíce května byla FVČ požádána odborem osobní přepravy o spolupráci na tvorbě filmových šotů, které by modelovaly situace vznikající při jednání s cestujícími a varianty k jejich vyřešení při použití pravidel asertivity. Zástupci FVČ se aktivně podíleli jednak na tvorbě scénáře, tak i na odborné konzultaci při natáčení.

Pro zajištění bezpečnosti vlakových čet se FVČ aktivně podílela na způsobu přidělování mobilních telefonů na jednotlivé vlaky, stejně jako na tvorbě modelového rozkazu přednostů k oběhu mobilních telefonů. V závěru roku se z podnětu FVČ uskutečnila řada jednání k brašnám, které by byly vhodné pro vlakové čety. V součinnosti se zástupci OSŽ byla vyrobena ověřovací série nového prototypu brašny,  který byl následně vyzkoušen v provozních podmínkách vybranými členy FVČ.

 

Jinak to v průběhu roku byla opět mravenčí práce při spolupráci na novelizacích předpisů a to jak dopravních, komerčních, tak i technických. Jenom namátkou jmenujme D 2, D 3, V 62, KC 1, HF 3, K 13, V 15 a další.

V září došlo ke zlepšení komunikace a lepší výměně informací a to připojením FVČ na Internet a zřízením vlastní e-mailové schránky.

 

Výjezdní zasedání Rady FVČ, které se uskutečnilo ve dnech 29. - 30. září řešilo dva závažné problémy. Prvním byla personální situace - rezignace p. Zubíčka, na jehož místo byl kooptován p. Papoušek Milan (Chlumec nad Cidlinou) a odvolání p. Violy, jehož povinnosti regionálního tajemníka pro OPŘ Ústí nad Labem převzalo presidium. Dalším problémem, který bylo nutno vyřešit bylo vyhlášení stávkové pohotovosti Federací strojvůdců, k níž se následně připojila Federace vozmistrů. Vzhledem k tomu, že právě započalo kolektivní vyjednávání zamítla Rada FVČ svým usnesením podporu této nátlakové aktivitě, v níž figuroval prakticky pouze jediný požadavek a to navýšení mezd strojvedoucích.

 

Závěr roku byl jako vždy plně věnován kolektivnímu vyjednávání. I tentokrát bylo vyjednávání za uzavření Kolektivní smlouvy složité a náročné, nicméně Kolektivní smlouvu pro rok 2000 se podařilo uzavřít. Podařilo se uhájit všechny sociální výhody z dřívějších let, podařilo se uzavřít i nadinflační mzdový nárůst. Ku spokojenosti dopadlo i dělení C-FKSP, které zaručovalo pro nadcházející rok pořádání rekreací a sportovních akcí. FVČ si stále zachovávala statut třetího nejsilnějšího odborového svazu na ČD.

 

 

 

Rok 2000

 

Počátek roku byl víceméně věnován vyhodnocení ověřovacího provozu nového prototypu brašen pro vlakové čety. Ověřovací provoz odhalil nedostatky zejména v materiálu, z něhož byly brašny vyrobeny. Poté se uskutečnilo několik dalších jednání, na nichž byl upraven stávající typ brašny tak, aby plně vyhovoval současnému charakteru práce vlakových čet a splňoval některé podmínky pro zabezpečení obsahu brašny. V souvislosti s touto problematikou byla uskutečněna ze společné iniciativy FVČ a OSŽ jednání na úpravu oddílů ve vozech řady B na služební. Vzhledem k finanční náročnosti bylo takto upraveno pouze asi 20 vozů.

 

Další činnost byla věnována problematice encefalitidy, problematice hlučnosti na motorových vozech, problematice hasících přístrojů na vlacích osobní dopravy, problematice mobilních telefonů, bezpečnosti na vlacích ap. Nezanedbatelná byla i spolupráce na předpisu K 13, na novelizaci předpisů D 3, KC 1 a technických předpisech V 62 a V 15. V sounáležitosti se zaměstnavatelem byly konány kontroly nad dodržováním Směrnice o občerstvení. Dále se FVČ nemalou měrou podílela na tvorbě Směrnice, která by vyřešila problematiku nocležen. Bohužel negativním postojem OSŽ a neochotě zaměstnavatele tuto problematiku uspokojivě vyřešit práce na této směrnici ustaly.

 

Organizování rekreací pokračovalo zimními rekreačními pobyty v Beskydech v hotelu „Pokrok“, a přípravou letních rekreačních pobytů ve Vesci p. Kozákovem a v Česko-sasském Švýcarsku v penzionu Bašta. Patřičný čas byl i věnován přípravě sportovních akcí. Na přelomu května a června byl uspořádán 1. ročním turnaje v malé kopané v Rovensku p. Troskami. Díky pěknému počasí a dobré organizační práci se turnaj velmi vydařil a předběžně byl rozhodnuto o uspořádání dalšího turnaje. Na podzim byl uspořádán opět turnaj v malé kopané, který se uskutečnil tentokrát ve sportovním areálu v Turnově. V závěru roku byl ještě uspořádán sálový turnaj v malé kopané, který byl uspořádán v hale Centra odborné přípravy v Nymburce.

 

V tomto roce nadále pokračovalo organizování kulturně-sportovních akcí ve spolupráci s OPŘ, kdy, mimo jiné, byl regionální Radou OPŘ Praha na podzim uspořádán několikadenní zájezd lehátkovým vagónem do Vysokých Tater.

V souvislostí s novelou Zákoníku práce byl pro zástupce ZO, případně i pro další zájemce, uspořádán několikahodinový seminář, kdy problematiku novelizovaných znění jednotlivých kapitol vysvětlovala JUDr. Váňová z ČMKOS. Toto seminární školení bylo kladně hodnoceno výbory ze ZO, o čemž svědčila i vysoká účast.

Podzimní kolektivní vyjednávání začalo poněkud rozpačitě, neboť do platnosti vešla již zmíněná novela Zákoníku práce, jejíž nová znění některých ustanovení výrazně poznamenala tvorbu nové Kolektivní smlouvy. Vzhledem  k tomu, že nebyla ujasněna problematika pracovní doby, bylo kolektivní vyjednávání dočasně přerušeno.

 

Pokračovaly pouze konzultace na ostatních ustanoveních Kolektivní smlouvy, ale pouze v pracovních skupinách, nikoliv v režimu kolektivního vyjednávání. V průběhu měsíce listopadu se zástupci FVČ zúčastnili několika jednání na úrovni MDS, na nichž byla projednávána právě problematika pracovní doby zaměstnanců v dopravě. Po vydání vládního nařízení, které oproti Zákoníku práce upravovalo pracovní dobu pracovníků v dopravě bylo počátkem prosince obnoveno kolektivní vyjednávání za uzavření kolektivní smlouvy pro rok 2001. Vzhledem ke změnám v legislativě a k ekonomické situaci ČD bylo jednání velmi náročné, nicméně však bylo v závěru korunováno úspěchem. Byly zachovány sociální výhody pro zaměstnance, bezpečnost vlakových čet byla garantována dalším přídělem mobilních telefonů a byl přislíben i příznivý mzdový nárůst. Po sérii namáhavých jednání byla dne 29. prosince 2000 Podniková kolektivní smlouva pro rok 2001 zúčastněnými stranami podepsána.

 

 

 

Závěrem

Toto je tedy stručné vylíčení dějin Federace vlakových čet od jejích prvopočátků až do konce roku 2000, tedy do konce 20. století. Jaké budou její další osudy a co bude obsahem dalších, dosud nenapsaných řádků je pouze v moci těch kolegyň a kolegů, o nichž bylo psáno již na začátku. Těch, jimž není lhostejný osud vlakových čet. Těch, kteří mají svou práci rádi a vědí, že smyslem jejich práce je dobrá služba cestující veřejnosti.

 

 

 

 

Kolektiv autorů :

Hanák Luboš

 

Fridrich Jan

 

 

Zpět na úvodní stránku